DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Historie sboru

V této sekci se můžete dočíst podrobnosti z historie mšenských evangelíků a později mšenského evangelického sboru.

Můžete si také přečíst texty:

 

Historie sboru Českobratrské církve evangelické ve Mšeně

   Evangelíci ze Mšena a jeho nejbližšího okolí byli po bitvě na Bílé hoře (1621) vystaveni nejprudším útokům protireformace.  Hned poté, co císař Josef II. vydal r. 1781 toleranční patent, se evangelíci pokusili o obnovení reformačních shromáždění. Usilovali o získání bývalého husitského kostela zasvěceného památce Mistra Jana Husa, jejich žádost však byla zamítnuta. Stali se součástí evangelického sboru v Nebuželích.

   Téměř po stu letech – 29. června 1869 – byla ve Mšeně zřízena kazatelská stanice. Bohoslužby se konaly v neděli dopoledne jednou za 2 týdny v domě Františka Huliciuse v Kostelní ul. č. 37. V Nebuželích s tím však mnozí nesouhlasili, takže stanice byla v roce 1870 zrušena.

   Teprve třetí pokus byl úspěšný. Touze mšenských evangelíků vyšel vstříc mladý farář František Žilka z Mělníka. Svolal na 21. května 1905 do sálu městské radnice důvěrnou schůzi, které předsedal.  Začalo jednání s nebuželským sborem. Po dohodě a se souhlasem seniora E. G. Molnára z Krabčic byla kazatelská stanice ve Mšeně obnovena 8. září 1905. Město ochotně půjčilo ke konání bohoslužeb dvoranu své radnice. Až do státního převratu v roce 1918 sem jezdili kázat a vyučovat náboženství na školách nebuželští faráři Bedřich Gerža a Jan Dobiáš. Vypomáhal jim řídící učitel Bedřich Cejp.

   V roce 1917 pod vlivem hrůz 1. světové války sborový život oživl, konala se častější shromáždění. Oživení se projevilo i po hmotné stránce. Stavební fond založený v roce 1905 vzrostl po památném shromáždění 28. září 1917 ze 428 Kč na 33 tisíc, do konce roku 1922 na 56 tisíc korun. Čilejší život vedl k růstu sboru. Od roku 1918 až do sčítání lidu v roce 1921 přistoupilo do evangelického sboru na 300 nových členů. To vedlo ke snaze založit samostatný sbor.

   Ten vznikl výnosem synodního výboru v Praze dne 9. dubna 1923.  Ustaven byl v neděli 3. června 1923, kdy zvolené presbyterstvo s kurátorem Josefem Štěpánem ze Stránky a místokurátorem Josefem Homutou ze Sedlce složilo slib. Sbor měl tehdy na 700 duší. Ještě předtím roku 1922  sbor v Nebuželích propustil ze svého svazku členy ze Mšena, Sedlce, Stránky, Skramouše, Tajné, Lobče, Doubravice a z Nosálova a sbor v Mělnickém Vtelně evangelíky z Vrátna a Ostrého. Nejvyššího počtu členů dosáhl sbor ve Mšeně v roce 1931 (766).

   V říjnu 1922 se podařilo koupit budovu s rozsáhlou ovocnou zahradou. Na stavbu kostela věnovali manželé Julie a Josef Píškovi 100 tisíc korun. V letech 1935 – 1936 zde byly postaveny  ve funkcionalistickém stylu sborové budovy (chrám, fara, , sborová místnost, kolumbárium) podle návrhu architekta Františka Švihálka.  Na stavbě se podílela firma patřící architektu Švihálkovi a staviteli J. Holubovi. 

   Položení základního kamene ke stavbě kostela se konalo 7. března 1935 v den 85. výročí narození československého prezidenta T.G. Masaryka.  Tehdy šel slavnostní průvod od kostelíka sv. Jana až k místu položení základního kamene.  Do schránky u základního kamene byl uložen pamětní spis o sboru, pamětní Masarykova medaile a zednická lžíce, se kterou byl základní kámen zazděn.

   V letech 1923-30 byl sbor administrován. Postupně zde působili Karel Hájek, Samuel Pluhař (1924), M. Zástěra (1925), Jan Vejnar (1926-29).  Prvním farářem byl v srpnu 1930 zvolen  Vladimír Chvátal, který zde působil do roku 1946. Potom zde postupně působili Josef Svoboda (1947-60), Jan Mikulecký (1960-68), Jaroslav Vanča (1968-1984) a po něm do roku 2000 Jana Šimerová. 

   Oproti začátkům ubylo ve sboru zhruba 500 členů. Sbor má v současnosti včetně nedávno přifařeného sboru v Nebuželích kolem 500 členů. K prvnímu většímu úbytku došlo v roce 1938 (připojení části sboru do Sudet), k druhému po roce 1945 odstěhováním řady lidí do pohraničí – tehdy měl sbor 500 členů. V roce 1968 sbor měl 440 členů. Jeho základ tvořili zemědělští a tovární dělníci. 

   V současnosti má sbor 126 členů. Vedle sborové činnosti, ke které patří také konání pobožností pro obyvatele mšenského Domova seniorů, pořádá koncerty a přednášky pro veřejnost.

 

Slavnost kladení základního kamene ke stavbě chrámu Páně ve Mšeně

   Slavnost kladení základního kamene ke kostelu se konala v neděli dne 30. června 1935 o 2. hodině odpolední. K účasti vyzvány byly okolní sbory: Nebužely, Mělník, Libiš, Vysoká, Vtelno, Kovánec. K slavnostnímu projevu pozván br. senior Josef Kulík. Tento se omluvil a delegoval k projevu br. konseniora Josefa Kantorka z Mělníka. Současně pozván seniorátní výbor.
   Z ostatních korporací pozváni: městský úřad ve Mšeně, sbor dobrovolných hasičů ve Mšeně a odbočka Československé obce legionářů ve Mšeně.
   Příznivé počasí způsobilo, že se slavnost vydařila v každém směru velice pěkně. Shromáždění sešlo se o 2. hodině u staré školy č.p. 299, kde býval evangelický kostel. K shromáždění promluvil z tohoto historického místa br. farář Josef Kulík z Nebužel. Na to odebralo se shromáždění v imposantním počtu, jak co do počtu, tak i vzorného seřazení, na stanoviště. Cestou stanul průvod před domem č. 36 a dvě dívky – V. Fialová a Jaroslava Klacková odevzdaly pí. Julii Píškové kytici růží s případným projevem. V čele průvodu byly dívky, jež nesly husitské praporky, což se velice pěkně vyjímalo.
   Na staveništi seskupili se účastníci na prostranství kolem zdi, v níž umístěn základní kámen. Slavnost zahájena zpěvem písně „Buď Pánu čest“, již předneslo pěvecké sdružení. Na to uvítal přítomné br. farář Vladimír Chvátal. Poté promluvil slavnostní řečník - br. farář Josef Kantorek z Mělníka. Výstižnými slovy vyznačil význam chrámu pro jednotlivce, církev i národ s příslušnými retrospektivami dějinnými.
   Po proslovu zahájil pak řadu poklepů na základní kámen, které vykonali br. Josef Kantorek za sbor z Mělníka a seniorátní výbor seniorátu Podřipského, br. farář Chvátal, úřadující místokurátor Josef Homuta a sestra Marie Pražáková (mělo býti připomenuto, že byla první, která přispěla na stavbu kostela), za projektantskou firmu Josef Holub a František Švihálek br. architekt Švihálek, za sbor ve Vysoké br. farář Hugo Samek, za sbor v Kovánci br. farář Josef Růžička, za sbor ve Vtelně farář Karel Hájek, za sbor v Libiši farář Břetislav Hladký, za sbor v Nebuželích farář Josef Kulík.
   Za městskou radu vykonal poklep s výstižným projevem 2. náměstek starosty p. Jar. Živný, za odbočku Čsl. obce legionářské nositel L. Mejtský, za jednotu Sokol V. Náhlovský. Na paměť budiž zde uveden proslov p. Jar. Živného, zástupce města Mšena při slavnosti kladení základního kamene na kostel: „Jménem města Mšena přeji významnému tomuto započatému dílu plno zdaru – poklep – Nechť zdi chrámu tohoto tyčí se zdatně k nebi, kam dílo pobízí – poklep – Nechť bez úrazu dokončí jej ti, kdož na něm pracovati budou.“ – poklep
   Po skončených poklepech přečetl zapisovatel Bedřich Cejp pamětní list, který s pamětní medailí presidenta T.G.Masaryka k 7.3. 1935 a slavnostním zdícím náčiním, jež věnovala firma Jos. Procházka, zámečník v Mělníku, vložen do základního kamene.

   Pamětní list pořízený redakcí far. Vladimírem Chvátalem a řídícím učitelem br. Bedřichem Cejpem, napsal ozdobným písmem p. Miroslav Payer, účetní Kampeličky ve Mšeně. Jeho znění jest toto:

Pamětní spis, který bude vložen do základního kamene čbr. evang. kostela ve Mšeně.

 „V 17. roce trvání Čsl. Republiky, v 85. roce věku jejího prvního presidenta dr. T.G. Masaryka, v době těžké krize hospodářské a velké usilovné práce o zajištění demokracie a světového míru ohroženého sveřepou a války chtivou diktaturou státu německého, v době nového, obratně vedeného náporu odvěkého nepřítele českého národa – Říma – na opětné uchvácení české duše, v lásce k Ježíšovu evangeliu a k učení Českých Bratří, spojila se naše víra ve vítězství Boží věci s bratrskou obětavostí a na troskách vinice Páně zpustošené zubřicí římskou a hydrou habsburskou, přistupujeme k vybudování dávno vytouženého stánku Hospodinova, k němuž základ položen v památný den 85. narozenin presidentových 7. března 1935.
Stavbu projektoval architekt br. František Švihálek ze Mšena. Základní kámen jest z pozemku č.p. 29 v Mířeticích u Chrudimě. Dáno ve Mšeně v r. 1935, kdy starostou byl pan Karel Beran a hejtmanem okresu mělnického vrchní rada politické správy Dr. Karel Walter, za působení synodního seniora br. Dr. Josefa Součka, seniora obvodu podřipského br. Josefa Kulíka, duchovního správce sboru mšenského br. Vladimíra Chvátala a úřadujícího místokurátora br. Josefa Homuty.
Budiž nám a dílu našemu přítomná milost Tvá, ó Hospodine, a dílo rukou našich utvrď a požehnej svojí milostí.“

Presbyteři čbr. evang. sboru ve Mšeně : Vladimír Chvátal, farář; Jos. Homuta, místokurátor; Jos. Bláha, Jan Homuta, Jan Vilda, Josef Štěpán, Josef Legner, Jan Lajner, Bedřich Cejp, členové presbyterstva.

   Základní kámen věnoval a dopravu hradil br. Josef Kučera, rolník v Mířeticích č.p. 29, okres Chrudim, opracování uhradil svým nákladem br. Bedřich Cejp. Na základním kameni jest nápis 7/3 1935 dle návrhu br. architekta Švihálka.
   Po přečtení pamětního spisu zapisovatelem přistoupeno k zazdění základního kamene za vedení br. arch. Švihálka. Zazdění provedli zedníci br. Rybář a Kopřiva ve slavnostním bílém úboru. Oba zmínění bratři zedníci přestoupili z církve římskokatolické k církvi naší. Po zazdění základního kamene zazpíval pěvecký sbor za řízení br. Bedřicha Cejpa sbor „Svobodě a vlasti“, načež konfirmand Antonín Loučecký přednesl báseň Josefa Pelíška „Ohnivý sloup.“ Když Bedřich Cejp vyzval mládež, aby se shromáždila k občerstvení v sále radničním, byla zdařilá slavnost společným zazpíváním státních hymen skončena. Průběh slavnosti působil na všechny způsobem povznášejícím. Na staveništi vlály prapory v barvách státních a husitských. Květinovou výzdobu tribuny připravil br. Josef Vilím, zahradník ve Mšeně.
   Po slavnosti shromáždila se mládež v sále radničním, kdež pohoštěna koláči, které připravily ochotně sestry ze Mšena za přispění sester z Kaniny, Ledec a Stránky. Vedle koláčů dostaly děti limonádu. Náklad uhražen ze sbírky, k níž přispěl nejmenovaný 100 Kč a ostatní bratři a sestry ve Mšeně obnosem 208 Kč.

   Slavnost konala se v den katolického sjezdu v Praze, proti němuž se stala tichou, důstojnou manifestací.

(podle sepsání Bedřicha Cejpa, člena staršovstva sboru ČCE ve Mšeně)

 

Faráři sboru

Samuel Pluhař             1.10.1923 - 30.6.1924

Miroslav Zástěra           1.10.1924 - 30.6.1925

Jan Vejnar                   28.11.1926 - 20.10.1929

Vladimír Chvátal           24.8.1930 - 20.10.1946

Josef Svoboda              1.3.1947 - 31.8.1960

Jan Mikulecký              1.9.1960 - 31.8.1968

Jaroslav Vanča             1.9.1968 - 31.8.1984

Jana Šimerová              1.9.1984 -  31.8.2000

Josef Kejř                     1.9.2000 – 28.2.2003

Michal Šimek                1.3. 2004 - 31.8. 2005

Ondrej Kováč                 1.9. 2005 – 31.8. 2008

Josef Kejř                      1.9. 2008 – 31.8. 2009

Michal Šimek                 od 1.9. 2009